Dnes je: 24.01.2022 | Svátek má: Milena |

Neznámé Brno: Káznice na Cejlu

Novinka - Obrázek náhledový

Bývalá krajská věznice v Brně je výjimečný objekt s historií sahající až do konce 18. století. Stavba je skryta v oblasti tzv. brněnského Bronxu – leží mezi ulicemi Bratislavská a Cejl. Málokdo dnes ví, jak dlouhou má historii a že ještě v průběhu 20. století zde docházelo k popravám politických odpůrců nacismu a komunismu.

„Káznice není na první pohled vidět, vždy to byl spíše skrytý objekt. Kupříkladu Pankrác v Praze je známá věznice, naopak o této zástavbě na Cejlu málokdo ví. Přitom s sebou nese poselství – člověk si uvědomí, že svoboda nebyla vždy automatická a muselo se za ni trpět. Zde tkví síla sdělovacího prostředku. Lidé se sem chodí poklonit a poděkovat našim hrdinům, kteří bojovali za svobodu a demokracii,“ říká historik Zbyněk Rederer, který objektem káznice již tři roky provádí. Často sem prý přicházejí lidé, kteří zde byli žalářováni nebo měli vězněného příbuzného – zavzpomínat, podělit se se zkušenostmi. 

Věznice stála vždy ve stínu slavnějšího žaláře na Špilberku, přestože její osudy jsou neméně zajímavé. Rozsáhlá stavba je už dlouho pohlcená okolní zástavbou, v době vzniku ovšem ležela mimo město za hradbami. Její historie sahá až do roku 1770, kdy byla zřízena jako káznice pro celou Moravu. V roce 1778 se sem ovšem místo trestanců nastěhovalo 147 sirotků z brněnské jezuitské koleje. O šest let později císař Josef II. sirotčinec zrušil a areál získal zpět svou původní funkci – během následujících desetiletí sem byli přemístěni trestanci ze Špilberku.

Věznicí prošla řada známých osobností. „Na počátku 20. století v káznici krátkou dobu strávil básník Petr Bezruč, který byl podezříván z autorství protirakouské básně. Známým vězněm z první republiky je Radola Gajda, který se pokusil o puč a zaútočil na židenické kasárny v Brně v roce 1933,“ říká Rederer. Nejtemnější období nastalo v období protektorátu a poté po roce 1948, kdy zde byli internováni, mučeni a popravováni političtí trestanci. Vězněn zde byl kupříkladu básník Jan Zahradníček, či dramatik Václav Renč. Také známý spisovatel Zdeněk Rotrekl, který byl odsouzený na doživotí za údajné protistátní spiknutí, pobýval na Cejlu v roce 1951, než byl přesunut do jiných nápravných zařízení a v roce 1962 amnestován.

Vlasta Černá (86) byla vězněná na Cejlu jako mladá studentka, bylo jí teprve osmnáct let a zavřená zde byla dva měsíce. Proč byla v 50. letech odsouzena? „Pomáhala jsem ukrývat jednoho kněze obviněného z velezrady, jmenoval se páter Felix Davídek. Sháněla jsem mu různé úkryty, neboť nemohl zůstat na jednom místě. Naše skupina byla rozsáhlá. Když jsme byli vyzrazeni, chtěli jsme uprchnout do zahraničí, ale dostali jsme se do rukou konfidentů,“ vzpomíná. Z okna své cely neměla příjemný výhled – za zamřížovanými okny byl dvůr, na němž se popravovalo. Černá se na Cejlu ocitla už jako osmnáctiletá. „To byla síla od pánaboha, že jsem to vydržela bez psychické újmy,“ říká.

Většina vězňů byla popravená po druhé světové válce, za nacismu Cejl fungoval jako věznice pro ženy a popraveni zde byli dva mladí partyzáni až úplně ke konci války. Nacistickým ani komunistickým vládcům nebyla vhod zdejší kaple. Ze svatostánku se stala agitační místnost. Ještě nyní je vidět malba umístěná na nejdůstojnějším místě v místě dřívějšího oltáře – obrázek úderníků a rudoarmějců. „Oltář zmizel, lavice byly odebrány, místo dehonestováno. Komunisté se zde snažili vězně převychovat, agitovali,“ tvrdí průvodce.

V 90. letech minulého století sloužily budovy Káznice různým účelům, například Moravskému zemskému archivu nebo Policii ČR. V současnosti zde probíhají pravidelné komentované prohlídky TIC BRNO. Na podzim se prohlídky konají také – 14. a 28. září a 12. a 26. října, vždy od 15. hodin.

Markéta Malá

Loader Image